Klíště se řadí mezi roztoče a cizopasníky a je příbuzné pavoukům – v dospělosti má 4 páry nohou. Je nechvalně známé jako častý přenašeč nebezpečných nemocí. Nejzávažnější z nich je virové onemocnění klíšťová encefalitida, které může infikovaným lidem způsobit vážné zdravotní následky.

Co o něm víme

Kde dávat pozor

V České republice a v okolních státech (Rakousko, Polsko, Slovensko, Německo) se setkáváme s klíštětem obecným (latinsky Ixodes ricinus). Hojně se vyskytuje prakticky po celé zemi. Narazíte na něj jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech. V posledních letech odborníci varují, že klíšťata se dostávají do čím dál vyšších nadmořských výšek – zanesou je tam například ptáci, zvěř, lišky, ale také psi návštěvníků. Na své hostitele pak čekají přichycená v trávě nebo na keřích, nejvýše do jednoho metru nad zemí. Klíště můžete bohužel chytit i na zahrádce nebo při procházce v městském parku. Rizikovými místy však bývají hlavně listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací. Klíšťata se vyskytují na okrajích cest, různých strží, prohlubní v terénu i na březích vodních toků a ploch.

Klíšťová encefalitida

Statistiky ukazují na vzestupnou tendenci tohoto závažného onemocnění na našem území. Lékaři zaznamenávají nárůst zejména u lidí v produktivním věku (zdroj: Státní zdravotní ústav, Infekce v ČR – EPIDAT (leden 2011)). Místa, kde došlo k přenosu onemocnění, se nazývají endemické oblasti (viz mapa).

Chránit by se proto měli všichni lidé, kteří v těchto regionech žijí a pracují nebo do nich cestují. Klíšťovou encefalitidou se můžete nakazit při rekreačních aktivitách v přírodě, na procházkách, při sportování (cyklistika, běhání, in-line brusle a další), venčení psa, sběru hub a lesních plodů, zahradničení atp.

Nebezpečí ale hrozí i při vytahování klíštěte ze srsti domácího miláčka, psa nebo kočky. Nakazit se může v podstatě každý z nás. Specifickou a účinnou ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování (vakcinace).

Kde se bere virus

Koloběh viru klíšťové encefalitidy v přírodě probíhá zpravidla tak, že první vývojové stadium klíšťat – bezpohlavní larva – se nakazí sáním krve od infikovaných drobných polních a lesních hlodavců, v nichž virus dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se. Jsou to tzv. rezervoárová zvířata (myši, zajíci, veverky) žijící na okrajích lesů, na mýtinách a v křoví podél luk. Infekce pak přetrvává i v dalších vývojových stadiích klíštěte, tedy v nymfách i pohlavně vyspělých dospělých jedincích, kteří jsou následně celoživotně nosiči viru. Infikovaná nymfa přenese sáním krve nákazu na dosud zdravé lesní živočichy (např. srnce, jezevce, lišky, ptáky) a domácí zvířata pasoucí se v lese a na jeho okraji (kozy a ovce). Každé z vývojových stadií klíštěte – u dospělých jen samičky – saje krev pouze jednou. Po nasátí odpadnou na zem a pod listím dochází během měsíců k jejich další přeměně. Člověk je konečným článkem šíření nákazy – nakazí ho infikované klíště sající krev, ale k dalším nákazám od nemocného člověka již nedochází.

Vývojová stadia klíštěte

Více informací o příznacích a projevech klíšťové encefalitidy najdete zde

Aktivita klíšťat

Převážná většina klíšťat i dalšího hmyzu vyhledává teplokrevné živočichy. Klíšťata se orientují podle oxidu uhličitého, který je těmito živočichy i člověkem vydechován, a to i kůží.

Útočit začínají zpravidla ve druhé polovině března a končí v první polovině listopadu. Vrchol jejich aktivity lze obvykle očekávat v období od května do srpna, ale i déle, záleží na počasí a teplotě.

Na oficiálních stránkách Českého hydrometeorolo­gického ústavu lze průběžně hlídat, jestli o víkendu, kdy se chystáte na výlet do přírody, bude podle odborníků počasí parazitům vyhovovat. V kolonce „stupeň aktivity“ najdete číslice od jedné do pěti.

• Stupeň 1 – malé riziko. Před výletem do lesa si vezměte světlé oblečení a čas od času zkontrolujte hlavně kalhoty.
• Stupeň 2 – mírné riziko. Použijte repelent, neseďte v trávě.
• Stupeň 3 – středně velké riziko. Použijte repelent, nesedejte si do trávy, neprolézejte křovím, nevstupujte do vysoké trávy.
• Stupeň 4 – velké riziko. Použijte repelent, nesedejte si do trávy. Na kraji řek, potoků a listnatých lesíků neprolézejte křovím.
• Stupeň 5 – nejvyšší riziko. Používejte repelent, v lesích se držte jen na zpevněných cestách.

Opatrnosti ale nikdy nezbývá, a tak je vhodné se vždy držet základních bezpečnostních pokynů: při pobytu v přírodě mít vhodné oblečení, tj. pevné boty a dlouhé světlé kalhoty, nejlépe s gumou přes kotníkovou botu nebo s nohavicemi zasunutými do ponožek. Po hladkém materiálu klíšťata hůře vylezou a na světlém oblečení je lépe uvidíte. Doporučuje se také postřik repelentem, ale před použitím si přečtěte návod, jak dlouho je daný repelent účinný. Před vstupem do domu si svlékněte svrchní část oblečení, vyklepejte ho a prohlédněte celé tělo, případně zkontrolujte domácí zvířata. Doporučuje se i druhá kontrola večer při osobní hygieně včetně intimních míst a vlasů.