KLÍŠTĚ

KLÍŠTĚ

Klíště obecné (latinsky Ixodes ricinus) se řadí mezi roztoče a cizopasníky a je příbuzné pavoukům. Je nechvalně známé jako častý přenašeč nebezpečných nemocí, které mohou způsobit vážné zdravotní následky. Jednou z nejzávažnějších je virové onemocnění klíšťová encefalitida.

DOMOV KLÍŠTĚTE

S klíštětem se můžete setkat kdekoliv ve volné přírodě. Jeho domov je tráva či keře cca do jednoho a půl metru výšky. Místně se vyskytuje kdekoliv, kde je příroda např. zahrádka, městský park nebo louky, lesy, riziková místa jsou převážně listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací. Klíšťata se vyskytují na okrajích cest, různých strží, prohlubní v terénu i na březích vodních toků a ploch.

VÝSKYT KLÍŠTĚTE

V České republice, stejně jako v sousedních státech Rakousku, Polsku a Německu, se s klíštětem obecným můžete setkat. Hojně se vyskytuje prakticky po celé naší zemi. Narazit na klíště obecné můžete jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech. V posledních letech odborníci varují, že klíšťata se dostávají do čím dál vyšších míst díky přenosu ptáky, vysokou zvěří, liškami a také psy. Endemické oblasti jsou pak místa, kde došlo k přenosu klíšťové encefalitidy infikovaným klíštětem.

INFIKOVANÉ KLÍŠTĚ

Klíště se zpravidla nakazí již ve svém prvním vývojovém stadiu sáním krve infikovaných drobných polních a lesních hlodavců, v nichž virus dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se. Infekce v klíštěti přetrvává i v jeho dalších vývojových stadiích, která jsou celoživotními nosiči viru. Každé z vývojových stádií klíštěte (u dospělých jen samičky) saje krev pouze jednou. Po nasátí odpadnou na zem, kde pod listím dochází během měsíců k jejich další přeměně. Na rozdíl od zvířat je člověk konečným článkem šíření nákazy. Po prvním nakažení od klíštěte již k dalším nákazám od nemocného člověka nedochází. Místa, kde došlo k přenosu onemocnění klíšťovou encefalitidou, se nazývají endemické oblasti.

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění způsobené přisátím infikovaného klíštěte. Ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou (KE) je Česká republika na předním místě v Evropské unii. Více než 25 procent všech případů KE v celé Evropě bylo v období 2001 až 2010 hlášeno z ČR. Výskyt na našem území je, v poslední době prakticky plošný. Infikovaná klíšťata se vyskytují ve všech regionech České republiky, včetně horských oblastí a městských parků. Klíšťová encefalitida je onemocnění, u kterého lékaři dokážou zmírňovat příznaky onemocnění, nikoliv však léčit jeho příčinu. Očkování proti klíšťové encefalitidě je nejúčinnější specifickou prevencí proti tomuto onemocnění.

AKTIVITA KLÍŠŤAT

Klíšťata se na jaře probouzejí při teplotách nad 5 °C a jejich plná aktivita naplno propuká 1–2 týdny po posledních mrazech, přičemž nejaktivnější bývají v období od dubna do listopadu. Jelikož však aktivita klíšťat závisí na meteorologických podmínkách, není vyloučen i možný výskyt nákazy KE v zimních měsících.

OCHRANA PŘED KLÍŠŤATY

Při ochraně před klíšťaty je vhodné držet se základních bezpečnostních pokynů:

  • Zvolit oblek (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; nevhodné je tmavé oblečení z látky s vlasem.
  • Použít repelentní přípravek, který je vhodné aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční.
  • V terénu ohroženém výskytem klíšťat nesedat (nelehat) na zem, ani při použití pokrývky jako podložky.
  • Pohybovat se po cestách a nevstupovat volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
  • Při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejmout eventuálně zachycená klíšťata (proto je výhodná světlá barva oblečení).
  • Na klíšťaty ohrožená místa nebrat s sebou psy, v případě nutnosti jen na vodítku.

FSM-2018.01.003