NEJČASTĚJŠÍ MÝTY O KLÍŠTĚTI

O klíšťatech koluje mnoho polopravd a mylných informací. Často se šíří v rodinách i mezi přáteli.
Vybrali jsme pro vás nejčastější mýty, které uvádíme na pravou míru.

  1. MÝTUS – Klíště skáče ze stromů.

    Fakta: Klíště obecné žije v trávě a v křoví ve výšce přibližně do 1,5 metru. Výška závisí na vývojovém stádiu klíštěte. Nejníže se pohybují larvy, které se přisávají na drobné savce, například hlodavce. Výše žijí nymfy, tedy vývojové stádium, z něhož se vyvine dospělé klíště. Nymfy se mohou snadno přichytit na srst větších savců, například psů. Ve výšce okolo 1,5 metru se nacházejí dospělá klíšťata.
  2. MÝTUS – Klíště žije pouze v lese.

    Fakta: Lesy, především listnaté a smíšené, jsou sice typickým domovem klíštěte obecného, setkat se s ním ale můžete i na zahrádce, na louce či v městském parku. Klíště se hojně vyskytuje také na březích řek a rybníků a na okrajích lesních cest. Obecně se klíště vyskytuje všude, kde je tráva vyšší než 20 cm. Výrazně méně klíšťat bývá v jehličnatých lesích a na prosluněných suchých místech.
  3. MÝTUS – Nejvíce klíšťat se objevuje uprostřed léta.

    Fakta: Při vysokých teplotách chybí ve vzduchu vlhkost, proto se klíšťata během velmi horkých letních dnů ukrývají a přežívají přisátá na hlodavcích. Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června a dále na podzim – až do příchodu prvních mrazů. Klíště může být aktivní i při teplotách nad 5°C.
  4. MÝTUS – Klíště napadá hlavně osoby se „sladkou“ krví.

    Fakta: Klíšťata se orientují mimo jiné podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo a oxid uhličitý, který člověk i další živočichové vydechují. Mýty o změně složení potu po požití piva či česneku, které by ovlivnilo chování klíšťat, nebyly vědecky potvrzeny. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, jejich efekt je ovšem jen dočasný, a proto na ně nelze stoprocentně spoléhat.

  5. MÝTUS – Na světlé oblečení klíšťata nejdou.

    Fakta: Barva oblečení nehraje roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete ho sundat dřív, než se přisaje. Kromě světlé barvy je vhodné volit oblečení, které zakrývá ruce i nohy. Do přírody jsou ideální dlouhé světlé kalhoty, nejlépe zakončené dole gumou, a triko s dlouhým rukávem.
  6. MÝTUS – Přisáté klíště se musí nejdřív udusit.

    Fakta: Rady, aby se na přisátá klíšťata dávala před odstraněním kapka oleje s cílem klíště udusit, už neplatí. Neplatí ani dřívější poučky o vytáčení klíštěte proti, nebo po směru hodinových ručiček. Klíště není do kůže zašroubované – ústrojí, kterým se přisává, nemá tvar závitu. Správné není ani drcení klíštěte, protože kontakt s choroboplodnými zárodky z jeho těla zvyšuje riziko přenosu infekce. Jak tedy klíště správně odstranit? Nejprve na něj naneste dezinfekci, poté ho uchopte například pinzetou na klíšťata a viklavými pohyby jej opatrně vyndejte. Dejte pozor, abyste klíště nepřetrhli. Místo přisátí poté znovu potřete dezinfekcí.
  7. MÝTUS – Zahrada není les, u domu mi žádné nebezpečí od klíšťat nehrozí.

    Fakta: Hygienické stanice opakovaně upozorňují, že klíšťata se běžně vyskytují také v městské zástavbě. Můžete je tedy mít i na zahradě, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí. Správnou péčí o zahradu je možné minimalizovat výskyt klíšťat v okolí domu – doporučuje se pravidelné sekání trávy i oddělení stinných zarostlých částí zahrady od trávníku pomocí kamínků.

PP-TCV-CZE-0394

JAK ODSTRANIT KLÍŠTĚ

jak odstranit 1
Nejprve si připravte speciální kleštičky, nebo pinzetu na klíšťata a navlékněte si gumové rukavice.
jak odstranit 2
Místo přisátí dezinfikujte.
jak odstranit 3
Uchopte klíště pinzetou a viklavými pohyby jej pomalu a opatrně vytáhněte. Snažte se, abyste klíště nepřetrhli.
jak odstranit 4
Místo přisátí je vhodné opět potřít dezinfekcí. Klíště zlikvidujte bezpečným způsobem (např. spláchnutím do WC, nebo spálením).

FSM-2020.01.073

thicki2co1

DALŠÍ ONEMOCNĚNÍ PŘENÁŠENÁ KLÍŠTĚTEM

bolerioza img

LYMESKÁ BORRELIÓZA

Lymeská borrelióza je bakteriální onemocnění. Typickým příznakem v první fázi nemoci je červená skvrna v místě přisátí klíštěte. Skvrna se může postupně zvětšovat a může mít vybledlý střed. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Někdy jsou kožní projevy časného stadia nezřetelné. Pozdní stadium má chronický průběh a nastupuje až po několika měsících. Projevuje se postižením kloubů, kůže nebo nervového systému.

Očkování proti lymeské borrelióze neexistuje, ale onemocnění je možné léčit antibiotiky.

Mezi další infekce přenášené klíšťaty patří babezióza, ehrlichióza, ricketsióza či tularémie.

FSM-2020.01.074

KLÍŠTĚ U ZVÍŘAT

S klíštětem se z lesa nebo z parku nemusíte vrátit jen vy nebo vaše děti, ale také váš pes. Klíšťata a tedy i nemoci, které přenášejí, se totiž týkají i zvířat. Některá zvířata slouží jen jako přenašeči infekčních onemocnění, jiná mohou sama onemocnět.

PES PACIENTEM

Klíšťová encefalitida je u psů poměrně běžným onemocněním. V České republice onemocní ročně 3,3 % až 11,3 % psů. Přestože se jedná o častou diagnózu, u mnoha infikovaných psů se nemoc nijak neprojeví. Pokud symptomy klíšťové encefalitidy propuknou, ve třetině až polovině případů do dvou týdnů odezní. V případě závažnějšího průběhu nemoci dochází u psů často k ochrnutí, atrofii svalů, epileptickým záchvatům či ztrátě zraku. Onemocnění může mít i fatální následky.

pozor-o-kliseti

Přestože možnosti diagnostiky klíšťové encefalitidy jsou u psů podobné jako u lidí, k potvrzení infekce z krve nebo mozkomíšního moku dochází jen málokdy. Při podezření na klíšťovou encefalitidu se vychází z informací o přisátí klíštěte, viditelných problémů, které jsou typické pro nemoci nervové soustavy, nebo z některých laboratorních výsledků.

JAK LÉČIT A OCHRÁNIT PSA?

Léčba klíšťové encefalitidy u psů je symptomatická, soustředí se tedy na konkrétní příznaky. Je při ní důležité dbát na kvalitní stravu a dostatek tekutin, psovi je potřeba poskytovat celkově dobrou péči a v případě záchvatů nebo křečí mu podávat uklidňující léky.

Vakcína proti klíšťové encefalitidě určená výhradně pro psy neexistuje. Důležitým krokem v prevenci nákazy je používání ochranných pomůcek pro psy (repelenty, obojky, šampony apod.). Samozřejmostí je pravidelná kontrola srsti a okamžité odstranění přisátých klíšťat.

KLÍŠŤATA SE PŘISÁVAJÍ I NA DALŠÍ ZVÍŘATA

Klíšťovou encefalitidou mohou onemocnět také koně, u nichž jsou příznaky podobné jako u psů. Nákaza u přežvýkavců je spíš výjimkou, ale existují případy nakažených koz či jehňat. Klíšťata se běžně vyskytují i na hlodavcích, kteří pro ně slouží jako hostitelé. S klíšťaty se můžete setkat také u ptáků, ze kterých se mohou stát přenašeči nákazy i na poměrně velké vzdálenosti.

pozor-o-kliseti

FSM-2020.01.075